Historie chovu skotu

Význam chovu dobytka (dobytek je skupina sudokopytníků chovaných pro užitek - kozy, ovce, prasata apod.) spočívá ve využívání jeho užitkových vlastností pro výrobu základních potravin lidí – mléka a masa. Jeho význam produkce základních potravin lidí nekončí, protože spolu s člověkem je neoddělitelnou součástí přírody.

Chov skotu je z historického hlediska znám jako lidstvo samo. Na začátku lidské civilizace byl dobytek měřidlem bohatství a dlouho měl funkci platidla.
Požadavky na chov dobytka byly v historii lidské společnosti rozdílné. V prvopočátku se choval dobytek pouze pro maso, kosti a kůži. Následovalo období zdomácnění a dobytek se začal využívat na obdělávání půdy, na nosení břemen a do zápřahu.
Na produkci mléka začali dobytek používat jako první Egypťané ve starověku a po nich národy žijící ve Střední Asii, Indii a Římané.

V evropských státech došlo k intenzivnímu rozvoji chovu až v 19. století. Nastal rozvoj průmyslu a tím se zvýšila i spotřeba potravin, především mléka a masa. V té době začíná první zušlechťování plemen dobytka.

Nejvíce pozornosti je věnováno chovu skotu, protože umí nejlépe přetvářet živiny přijímané v krmivu na biologicky a energeticky koncentrované plnohodnotné potraviny – maso a mléko a zároveň vrací zpět do půdy 45% organické hmoty, kterou přijal.

Dojnice vyrobí z 1ha půdy nejvíce stravitelných bílkovin a energie v porovnání s ostatními druhy hospodářských zvířat.

Dnes na světě existuje řada plemen skotu, která je možno dělit podle různých kriterií. Nejčastěji je využíváno dělení plemen podle typu produkce na mléčná, masná a kombinovaná.

 

Mléčná plemena skotu

Nejtypičtější zástupce mléčného plemene je jerseyský skot. Je to plemeno živého temperamentu s dobrou plodností a dlouhověkostí. Vyznačují se velkým tělesným rámcem. Krávy dosahují hmotnost 650-750kg, býci 1200kg a víc. Dalším zástupcem je holštýnský skot a je i nejznámějším mléčným plemenem na světě. Základní barvu mají černostrakatou, nebo červenostrakatou. Produkci mléka dosahují ve vyspělých státech 8000 -10000 kg mléka na dojnici. Ostatní mléčná plemena : jerseyský, ayrshirský, černostrakatý nížinný skot a brownswiss.

 

Masná plemena skotu

Se chovají především pro produkci masa, mléka mnoho nedávají. Mléko slouží výhradně pro krmení mláďat. Tato plemena mají krátké nohy a mohutné sudovité tělo a malé vemeno.

Nejrozšířenějším plemenem je plemeno Charlois. Toto plemeno má největší růstovou kapacitu do vysokého věku a živé hmotnosti s vynikající zmasilostí nejcennějších tělesných partií ( hřbet, bedra, pánev, kýta a plec). Jsou to mohutná zvířata s dobře vyvinutým svalstvem, krátký dobře osvalený krk, hluboký  a široký hrudník, široký hřbet a zadek a kratší končetiny. Má kvalitní maso.  

Ostatní plemena: limusiene, hereford, americký simentál, abredeen angus, piemont a blonde d´aquitaine.

 

Plemena s kombinovanou užitkovostí

Tvoří přechod mezi mléčnými a masnými plemeny. Krávy dávají značné množství kvalitního mléka a zároveň poskytují kvalitní maso. Zvířata jsou celkově odolnější. Typickým představitelem je český strakatý skot. Toto plemeno je původním plemenem skotu na území České republiky a dnes druhým nejrozšířenějším.

Český strakatý skot má typické červenostrakaté zbarvení je střední váhy (kráva váží asi 600 kg), je více odolný proti chorobám, tak i vlivům nepříznivého ustájení a při dobrém krmení a ošetřování produkuje 6 000 kg až 7 500 kg mléka za laktaci. Mléko obsahuje 3,9 - 4,2% tuku a 3,2 - 3,5% bílkovin.

Sdílení